Odstín make-upu, který sedne na obličej i na krk

Správný odstín make-upu se pozná podle toho, že po rozetření na linii čelisti zmizí a obličej plynule přechází v krk. Aby se to povedlo, musí sedět dvě věci zároveň: hloubka, tedy jak světlá nebo tmavá barva je, a podtón, tedy její barevný nádech. Většina zklamání vzniká u podtónu – odstín je stejně světlý jako pleť, a přesto na ní působí šedě nebo oranžově.

Hloubka a podtón jsou dvě různé věci

Hloubka se během roku mění, pleť bývá v létě tmavší než v zimě. Podtón zůstává stejný. Rozlišují se čtyři: teplý se žlutým až zlatavým nádechem, studený s růžovým, neutrální, u kterého nepřevažuje ani jeden, a olivový, který má nádech lehce zelenavý až šedý.

Olivový podtón bývá nejčastěji přehlédnutý. Na takové pleti vypadají běžné teplé odstíny oranžově a studené růžově, i když hloubkou sedí. Pokud tedy žádný z vyzkoušených odstínů nepůsobí správně, hledejte v řadě ty, které jsou výslovně označené jako olivové, nebo neutrální s tlumeným, nažloutle šedým základem.

Výrobci podtón značí písmenem nebo slovem v názvu odstínu. Jednotný systém ale neexistuje a stejné písmeno může u dvou řad znamenat opak, takže označení berte jako první síto, ne jako odpověď.

Jak podtón odhadnout doma

Nejjednodušší je podívat se za denního světla na pleť na krku a na hrudi, kde bývá nádech čitelnější než v obličeji. Pomáhá i čistě bílý papír přiložený k čelisti: vedle něj se pleť ukáže jako nažloutlá, narůžovělá nebo zelenavě šedá. Další vodítko dávají šperky – když na pleti lépe splyne stříbro, bývá podtón studený, když zlato, teplý, a když obojí vyjde nastejno, neutrální nebo olivový.

Považuji tyhle domácí zkoušky za užitečné jen pro zúžení výběru. Řeknou, ve které části regálu hledat, ale o konkrétním odstínu rozhodne až přípravek na pleti.

Zkouška na linii čelisti při denním světle

Na hřbetu ruky se odstín nezkouší. Ruka má jinou hloubku i nádech než obličej a navíc na ní make-up nikdy nenosíte. Tři nejbližší odstíny naneste jako krátké svislé proužky vedle sebe přes linii čelisti tak, aby zasahovaly na tvář i na krk, a každý lehce rozetřete.

Krk bývá světlejší než obličej, protože je víc ve stínu. Odstín vybraný jen podle tváře proto často vytvoří tmavší masku. Zvolila bych ten proužek, který splyne s krkem, a rozdíl vůči tvářím raději dorovnala tvářenkou nebo bronzerem – přechod mezi obličejem a krkem je vidět víc než cokoli jiného.

Pak je potřeba odejít od regálu. Osvětlení v prodejnách bývá teplé nebo naopak modravé a barvy posouvá, takže rozhoduje pohled do zrcátka u okna nebo venku. Zářivka a žárovka dokážou ze dvou různých odstínů udělat stejné.

Proč odstín po chvíli ztmavne

Řada tekutých make-upů po nanesení během několika minut až desítek minut ztmavne nebo zoranžoví. Říká se tomu oxidace: pigmenty a oleje v přípravku reagují se vzduchem a s kožním mazem, voda a těkavé složky se odpaří a barva se zahustí. Na mastnější pleti bývá posun výraznější.

Doporučila bych proto nerozhodovat hned. Nechte proužky na čelisti aspoň čtvrt hodiny a podívejte se na ně znovu; odstín, který seděl čerstvý a po čtvrthodině je tmavší než krk, nahraďte tím o stupeň světlejším ze stejné podtónové řady. Podobně se barva chová na různých podkladech, a proto má smysl zkoušet odstín na pleti ošetřené tak jako každé ráno – co všechno pod make-upem je a v jakém pořadí se přípravky vrství, ovlivní barvu i to, jak základ drží.

Krytí a finiš mění, jak barva vypadá

Čím vyšší krytí, tím přesnější musí odstín být. Plně krycí make-up vlastní pleť zakryje úplně a každá odchylka je vidět; lehké krytí nechá pleť prosvítat a snese rozdíl zhruba půl tónu. Matný finiš navíc barvu opticky prohlubuje a zplošťuje, rozjasněný ji zesvětluje, protože odráží víc světla. Stejný odstín ve dvou finiších tak na obličeji nevypadá stejně.

Za sebe bych při nejistotě mezi dvěma odstíny sáhla po lehčím krytí a saténovém finiši, protože odpouští nejvíc. Tenká vrstva je i základem toho, jak sestavit make-up na každý den, který nepůsobí jako maska.

Jeden odstín celý rok sedí málokomu. Místo dvou úplně jiných lahviček stačí světlejší a tmavší odstín se stejným podtónem, které se dají na hřbetu ruky míchat podle sezony. Míchat studený s teplým nedoporučuji, výsledek bývá šedavý.

Když sjednocená pleť působí ploše, není to chyba barvy. Plasticitu jí vrátí tvářenka a jemný stín, jak popisuje text o konturování obličeje bez tvrdých hran.

Co udělat při příštím výběru

Vezměte si s sebou kapesní zrcátko a přijďte nenalíčená nebo aspoň s odlíčenou čelistí. Vyberte tři odstíny, naneste je přes čelist, projděte se čtvrt hodiny po obchodě a pak se na ně podívejte u výlohy. Pokud prodejna nabízí vzorek, vezměte si ho a noste odstín jeden celý den – ráno u okna, v poledne venku a večer při umělém světle řekne víc než jakákoli zkouška u regálu.

Zdroje

• Evropská komise – databáze kosmetických složek CosIng (barviva a pigmenty v kosmetických přípravcích)
• Cosmetics Europe – Guidelines on Cosmetic Product Labelling
• Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická – studijní materiály k technologii dekorativní kosmetiky
• Lisa Eldridge: Face Paint: The Story of Makeup, Abrams Image