Kyselina hyaluronová v séru a co od ní čekat

Kyselina hyaluronová je v kosmetice humektant, tedy složka, která na sebe váže vodu a drží ji na povrchu pleti. Od séra s ní můžete čekat hladší a vláčnější pleť na dotek a méně viditelné jemné linky ze sucha. Nečekejte, že nahradí krém. Lipidy nedodává, a pokud ji ničím nepřikryjete, navázaná voda se zase odpaří.

Tím se vysvětluje, proč si jedna žena sérum pochvaluje a druhá má po něm pleť staženou. Rozdíl většinou není v lahvičce, ale v tom, na co a pod co ho nanáší.

Jak se kyselina hyaluronová na pleti chová

Chemicky jde o polysacharid, dlouhý řetězec opakujících se cukerných jednotek. Na řetězec se váže velké množství vody, a proto už nízké koncentrace vytvoří z vodného roztoku gel. Na pleti takový gel zaschne v tenký pružný film. Povrch je pak na pohled vyrovnanější a na dotek hladký, protože voda vyplní drobné nerovnosti.

Efekt je povrchový a dočasný. Trvá, dokud film na pleti drží, tedy zhruba do dalšího umytí. Právě proto považuji za poctivé mluvit o hyaluronu jako o složce pro každodenní pohodlí pleti, ne jako o něčem, co pleť trvale promění.

Molekulová hmotnost a názvy v INCI

Řetězce kyseliny hyaluronové mohou být různě dlouhé a podle toho se liší i chování na pleti. Vysokomolekulární forma zůstává na povrchu, tvoří znatelný film a dává séru hustší, klouzavou texturu. Nízkomolekulární formy mají řetězce kratší, roztok je řidší a na pleti méně lepí. Výrobci proto často kombinují několik velikostí v jednom přípravku.

Na etiketě najdete nejčastěji Sodium Hyaluronate, sodnou sůl, která je stabilnější a snáz se zpracovává než samotná Hyaluronic Acid. Zkrácené řetězce se skrývají pod názvem Hydrolyzed Hyaluronic Acid nebo Hydrolyzed Sodium Hyaluronate. Sodium Hyaluronate Crosspolymer je zesíťovaná forma, která drží na povrchu déle, a Sodium Acetylated Hyaluronate upravená varianta s lepší přilnavostí k pleti. Když se v seznamu sejdou dva nebo tři z těchto názvů, jde o sérum s více molekulovými hmotnostmi.

Proč je pleť po séru někdy stažená

Humektant váže vodu, která je k dispozici. Po umytí je to voda na povrchu pleti, ve vlhkém vzduchu i vlhkost z okolí. V přetopeném bytě se ale voda z tenkého gelového filmu rychle odpařuje. Film vyschne, smrští se a pleť působí napjatěji než před nanesením.

Řešení má dvě části. Sérum patří na mírně vlhkou pleť, hned po umytí nebo po toniku. A do minuty po něm má přijít krém s emolienty a okluzivními složkami, například s ceramidy, skvalanem nebo bambuckým máslem, který vodu pod sebou uzavře. V zimě je to ještě důležitější, protože suchá pleť v topné sezóně ztrácí vodu rychleji.

Druhou častou stížností je lepivost. Tu má na svědomí hlavně příliš velké množství. Na celý obličej stačí dvě až tři kapky. Víc séra neznamená víc vody v pleti, jen silnější film, který se pod krémem může začít rolovat.

Co na etiketě sledovat kromě hyaluronu

Koncentrace bývá v reklamě přeceňovaná. Kyseliny hyaluronové je v sérech málo, obvykle desetiny procenta až nízké jednotky procent, protože při vyšším podílu by přípravek byl hustý a lepivý. Údaj o procentech na obalu se navíc často vztahuje k roztoku, ne k čisté látce. Velká čísla na krabičce proto podle mě nejsou důvod k výběru; víc napoví, jak se sérum roztírá.

Víc vypovídá to, co stojí v seznamu vedle. Glycerin je humektant s malou molekulou, který hyaluron dobře doplňuje a patří k nejspolehlivějším hydratačním složkám vůbec. Panthenol a betain fungují podobně. Naopak líh, na etiketě Alcohol Denat., uvedený mezi prvními složkami udělá sérum lehké a rychle schnoucí, ale suché pleti na pohodlí nepřidá.

Kdybych měla vybrat mezi sérem s pěti druhy hyaluronu bez glycerinu a jednodušším sérem s jedním hyaluronem a glycerinem vysoko v seznamu, sáhla bych po tom druhém. Kombinace dvou různých humektantů je na pleti znát víc než pět variací jednoho.

Kam sérum v péči zařadit

Sérum s kyselinou hyaluronovou je vodný přípravek bez olejů, takže ho snese prakticky každý typ pleti včetně mastné. Právě tam bývá užitečné: dodá vodu a nepřidá lesk. U suché pleti je naopak jen prvním krokem a hlavní práci odvede krém.

V pořadí patří hned za čištění a případné tonikum, vždy před krém a olej. Platí tu stejné pravidlo jako u ostatních přípravků, tedy vodné před olejovými; celé pořadí vrstev od tonika po olej popisuji zvlášť. Používat se dá ráno i večer a s běžnými hydratačními přípravky se snáší dobře. Pokud teprve skládáte vlastní rutinu péče o pleť, doporučila bych začít krémem a sérum přidat až jako druhý nákup, protože bez krému jeho přínos nepoznáte.

Vyzkoušet si to můžete hned na sobě. Jeden večer naneste sérum na suchou pleť a nechte ho bez krému, druhý večer ho vetřete do vlhké pleti a do minuty překryjte krémem. Ráno po druhém večeru bývá pleť na dotek znatelně vláčnější – a je jasné, že sérum samotné za to nemůže.

Zdroje

• Evropská komise, databáze kosmetických složek CosIng (záznamy Sodium Hyaluronate, Hydrolyzed Hyaluronic Acid)
• Personal Care Products Council, International Nomenclature of Cosmetic Ingredients (INCI)
• Cosmetics Europe – The Personal Care Association, materiály o funkcích složek v kosmetických přípravcích
• Barel, A. O., Paye, M., Maibach, H. I.: Handbook of Cosmetic Science and Technology, CRC Press