Malý byt zařízený tak, aby nepůsobil přeplněně

Malý byt nepůsobí stísněně kvůli metrům, ale kvůli tomu, kolik podlahy je zakryto, kolik věcí je na očích a kudy se dá projít. Pomáhají světlé plochy, nábytek na nožkách, úložný prostor vedený do výšky, zrcadlo proti oknu a kusy, které zastanou dvě funkce. Nic z toho nevyžaduje bourání.

Světlé plochy a viditelná podlaha

Světlá matná stěna odráží světlo rozptýleně, takže se dostane i do koutů a hranice místnosti nejsou tak ostré. Tmavá barva světlo pohlcuje a stěnu opticky přibližuje. Zakázaná není, hodí se ale spíš na jednu stěnu v místě, kde má vzniknout zákoutí.

Stejně důležitá je podlaha. Oko odhaduje velikost pokoje podle toho, kolik souvislé podlahové plochy vidí, a právě proto pomáhá nábytek na nožkách. Sedačka nebo komoda zvednutá deset až patnáct centimetrů nad zem nechá podlahu pokračovat pod sebou a kus působí lehčeji než stejně velký blok postavený až na zem. Doporučila bych dívat se na nožky dřív než na potah, protože ten se dá později změnit, kdežto hmota nábytku zůstane.

Nábytek v odstínu blízkém stěně s ní splyne, výrazně kontrastní kus naopak přitáhne pozornost. Tím se dá řídit, co má vyniknout a co zmizet: velkou skříň je lepší nechat splynout, kontrast si může dovolit křeslo.

Úložný prostor do výšky místo do šířky

Několik nízkých skříněk rozestavěných po obvodu zabere podlahu a nad nimi zůstane nevyužitá stěna. Jedna skříň od podlahy ke stropu pojme víc a zbytek místnosti uvolní. Prostor nad dveřmi a nad oknem unese polici na věci, které se používají jen občas.

Podle mě je uzavřená skříň v malém bytě cennější než otevřený regál, i když regál vypadá vzdušněji. Každý předmět na očích je další tvar a barva, které oko musí zpracovat, kdežto hladká dvířka tvoří jedinou klidnou plochu. Otevřené police fungují, jen pokud jsou zaplněné nejvýš ze dvou třetin.

S výškou pracují i závěsy. Tyč umístěná těsně pod stropem a látka splývající až k podlaze protáhnou stěnu svisle a okno vypadá větší, než je. Jak vybírat gramáž a šířku látky, rozebírám u toho, co dělají textilie v interiéru.

Zrcadla a světlo, které prostor prodlouží

Zrcadlo zvětšuje jen tehdy, když odráží něco, co stojí za zdvojení. Naproti oknu nebo šikmo k němu přivede do hloubky pokoje denní světlo a přidá průhled. Zrcadlo obrácené ke skříni nebo k přeplněné polici zdvojí právě to, čeho je v bytě už tak dost.

Zvolila bych raději jedno velké zrcadlo opřené o stěnu nebo zavěšené na výšku než sestavu malých. Velká plocha se chová jako další okno, kdežto drobná zrcátka rozbijí odraz na kousky a přidají neklid.

Večer zastane podobnou úlohu umělé světlo. Lampa namířená na strop nebo na stěnu ji rozjasní a odsune, zatímco jediné stropní svítidlo zvýrazní každý roh. Světlem se dají také oddělit zóny, aniž by mezi ně musel regál: lampa u křesla vymezí čtecí kout sama. Rozvržení jednotlivých zdrojů popisuji v článku o osvětlení ve třech vrstvách.

Víceúčelové kusy, které se opravdu používají

Každý kus, který zvládne dvě úlohy, ušetří místo jednoho dalšího. Postel s úložným prostorem nahradí komodu, lavice s výklopným sedákem botník, jídelní stůl poslouží přes den jako pracovní deska a taburet jako odkládací stolek i sezení pro návštěvu.

Skládací a rozkládací nábytek má ale háček: funguje jen tehdy, když proměna trvá pár vteřin a složený kus má kam zmizet. Rozkládací pohovka, kterou je třeba každý večer odstrojit od polštářů a odsunout stolek, zůstane brzy rozložená natrvalo. Za sebe bych dala přednost pevnému menšímu kusu před větším skládacím, pokud se má měnit denně.

Rozměry se vyplatí ověřit doma, ne v prodejně. Obrys nového kusu si vyznačte na podlahu malířskou páskou a připočtěte prostor pro otevřená dvířka, vysunutou zásuvku a odsunutou židli. Právě tenhle pracovní prostor kolem nábytku se podceňuje nejčastěji.

Průchody, které musejí zůstat volné

Hlavní trasy bytem, tedy od dveří k oknu, k sedačce a k posteli, by měly zůstat průchozí bez vyhýbání. Počítejte aspoň se šedesáti centimetry šířky, pohodlně se chodí zhruba od osmdesáti. Užší průchod se dá vydržet mezi postelí a stěnou, ne však na cestě, kudy se nosí prádlo nebo nákup.

Považuji volný průchod za důležitější než jeden kus nábytku navíc. Pokoj, kterým se dá projít rovně, působí větší než stejný pokoj s křeslem, které je nutné obcházet. Totéž platí pro vodorovné plochy: prázdná deska stolu a volný parapet patří k tomu, co dělá útulný domov i na malé ploše.

Začněte tím, že si projdete byt od vstupních dveří k oknu a spočítáte místa, kde musíte zpomalit, natočit se bokem nebo něco obejít. Kus, který stojí v cestě nejčastěji, zkuste na týden přestěhovat nebo odnést do sklepa. Pokud vám po týdnu nechybí, našli jste nejlevnější způsob, jak byt zvětšit.

Zdroje

• Ernst Neufert: Navrhování staveb, odborná příručka pro projektování obytných prostor
• ČSN 73 4301 Obytné budovy
• Česká komora architektů, materiály k bydlení a navrhování interiéru
• ČVUT v Praze, Fakulta architektury, studijní materiály k navrhování interiéru