Osvětlení v obývacím pokoji ve třech vrstvách

Dobré osvětlení v obývacím pokoji se skládá ze tří vrstev: základní, která rozsvítí prostor jako celek, pracovní, která svítí tam, kde něco děláte, a akcentové, která vytváří atmosféru. Jedno svítidlo uprostřed stropu zastane jen tu první, a proto místnost s jediným lustrem působí ploše, ať je zařízená jakkoli.

Základní, pracovní a akcentové světlo v praxi

Základní vrstva má zajistit, aby se v místnosti dalo bezpečně pohybovat a uklízet. Nemusí ji tvořit stropní svítidlo. Stejně dobře poslouží nepřímé světlo namířené na strop nebo několik rozptýlených zdrojů po obvodu pokoje.

Pracovní vrstva je směrová a silnější, ale jen na malé ploše: lampa u křesla na čtení, svítidlo nad jídelním stolem, světlo u místa, kde se šije nebo skládá stavebnice. Akcentové světlo naopak prakticky nic neosvětluje. Lampička na komodě, pásek za knihovnou nebo bodové světlo namířené na obraz jen zvýrazní kout, který by jinak zapadl do tmy.

Většina obývacích pokojů má první vrstvu, občas druhou a třetí téměř nikdy. Doporučila bych začít právě tou chybějící akcentovou, protože k ní stačí lampa zapojená do zásuvky a výsledek je vidět první večer.

Teplota chromatičnosti, lumeny a podání barev na obalu

Barvu světla popisuje teplota chromatičnosti v kelvinech. Do obýváku se hodí teplá bílá, tedy zhruba 2700 až 3000 K; okolo 4000 K je světlo neutrální a nad tím už chladně bílé, vhodnější do dílny než k sedačce. Zásadní je jednotnost v rámci jedné místnosti. Dvě lampy vedle sebe s různou teplotou světla působí rušivě, i když člověk hned nepozná proč.

Množství světla udávají lumeny, ne watty. Watty říkají jen to, kolik zdroj spotřebuje. Pro orientaci: klasická šedesátiwattová žárovka dávala přibližně 800 lumenů, takže LED zdroj se stejným údajem ji nahradí při zlomku příkonu. Do lampičky na komodu obvykle stačí výrazně méně, k čtení je naopak lepší mít rezervu a světlo podle potřeby ztlumit.

Třetí údaj, který bývá na obalu, je index podání barev označovaný Ra nebo CRI. Čím je blíž stovce, tím věrněji pod světlem vypadají barvy textilií, dřeva i jídla na stole. Dívala bych se po zdrojích s hodnotou 90 a vyšší všude tam, kde se sedí a jí; u světla v chodbě na tom tolik nesejde.

V jaké výšce mají lampy svítit

Světlo umístěné nízko působí komorněji než světlo od stropu, proto stolní a stojací lampy promění pokoj víc než výměna lustru. U lampy vedle sedačky nebo křesla je dobré, aby spodní okraj stínidla vycházel přibližně do výšky očí sedícího člověka. Je-li výš, díváte se zespodu přímo do zdroje, je-li příliš nízko, na knihu už světlo nedopadne.

Závěsné svítidlo nad jídelním stolem se obvykle věší tak, aby mezi deskou a spodní hranou stínidla zůstalo zhruba 60 až 75 centimetrů. Stůl je pak jasně vymezený a přes světlo je vidět na protějšího stolovníka. Svítidlo zavěšené těsně pod stropem tuhle výhodu ztrácí a svítí sedícím do očí.

O charakteru světla rozhoduje i stínidlo. Neprůsvitné pouští světlo jen nahoru a dolů a kreslí na stěnu ostrý kužel, látkové ho rozptýlí do stran. Podle mě je látkové stínidlo do obýváku jistější volba, protože změkčí stíny v obličejích a snese i silnější zdroj. Jak na světlo reagují závěsy a koberec, popisuji u toho, jak textilie mění dojem z místnosti.

Stmívání, samostatné okruhy a co nechat elektrikáři

Možnost ubrat intenzitu udělá z jednoho svítidla tři různá. Stmívat lze ovšem jen zdroj, který je na obalu označen jako stmívatelný, a stmívač s ním musí být kompatibilní; jinak světlo bliká nebo bzučí. Výměna vypínače za stmívač, přidání nového vývodu ve stropě nebo nástěnných svítidel je zásah do elektroinstalace a patří elektrikáři.

Bez zásahu do zdi se dá dosáhnout podobného efektu tím, že každá lampa má vlastní vypínač. Večer pak svítí jen dvě nebo tři z pěti a intenzita se reguluje počtem rozsvícených zdrojů. Lampy schované za nábytkem lze zapínat zásuvkou s dálkovým ovladačem, což bývá rozdíl mezi lampou, která se používá, a lampou, která jen stojí.

Sama bych dala přednost více slabším zdrojům před jedním silným stmívatelným. Kromě množství světla totiž měníte i to, odkud přichází, a tím i náladu celé místnosti.

Kam první lampu postavit

Rozmístění se má řídit tím, kde je večer nejtmavší kout, ne tím, kde je zrovna volná zásuvka. Světlo namířené na světlou matnou stěnu nebo strop se rozptýlí a pokoj opticky zvětší, což ocení hlavně malý byt s omezeným prostorem. Tmavé a lesklé povrchy světlo pohltí nebo odrazí ostře, takže vedle nich potřebujete zdrojů víc.

Tři světelné body v obývacím pokoji jsou spíš minimum než přepych a ideálně by neměly stát v jedné přímce. Trojúhelník kolem sedací části osvětlí tváře z více stran a zruší tvrdé stíny. Do širších souvislostí zasazuji světlo v článku o tom, z čeho se skládá útulný domov.

Než cokoli koupíte, přeneste si večer lampu z ložnice do nejtmavšího rohu obýváku, rozsviťte jen ji a stropní světlo nechte zhasnuté. Za deset minut budete vědět, jestli vám chybí akcent v rohu, nebo spíš světlo ke čtení, a podle toho vyberete další zdroj.

Zdroje

• ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů, Část 1: Vnitřní pracovní prostory
• Evropská komise, energetický štítek světelných zdrojů a databáze výrobků EPREL
• Mezinárodní komise pro osvětlování (CIE), International Lighting Vocabulary
• Česká společnost pro osvětlování, odborné materiály k vnitřnímu osvětlení