Jak na praní záclon: Tipy pro dokonale čisté záclony

Kdy je správný čas prát záclony

Víte, co všechno vlastně záclony ve vašem domově dělají? Chrání vás před zvědavými pohledy sousedů, tlumí ostrá sluneční paprska a dodávají místnosti ten správný vzhled. Jenže časem se na nich usadí leccos – prach, alergeny, různé pachy z vaření nebo dokonce výfukové plyny z nedaleké silnice.

Kdy je tedy ten správný moment je sundat a vyprat? Záleží na tom, kde bydlíte. Máte byt přímo u rušné křižovatky? Pak se vám na záclonách usadí šedý povlak mnohem rychleji než někomu, kdo má domek za městem obklopený zelení. Prostě realita velkoměsta – špína se tady usazuje všude a záclony nejsou výjimkou.

Jaro je tradičně období velkého úklidu a není divu. Po zimě, kdy jste měli zavřená okna a topení na plné obrátky, je všude usazený prach. Jarní praní záclon je jako nový začátek – otevřete okna, vyperte záclony a máte pocit, že celý byt dýchá. Podobně je dobré je vyprat na podzim, než se zavřete do zimního režimu.

Léto? To je kapitola sama pro sebe. Okna máte otevřená pořád, větráte, co to jde, a dovnitř se dostává pyl, hmyz i prach z ulice. Pokud jste alergik, možná jste si všimli, že vám v létě častěji slzí oči nebo kýcháte. Záclony v tom mohou hrát větší roli, než si myslíte – pyl se na nich drží jako na magnetu. V takovém případě je lepší je vyprat každých šest týdnů, někdy i častěji.

V zimě je situace klidnější. Okna zůstávají zavřená, takže špíny zvenčí se tolik nedostává. Ovšem pozor – díky topení a suchému vzduchu se prach usazuje jinak. Alespoň jednou za zimu by záclony měly projít pračkou, aby místnost nepůsobila zatuchlým dojmem.

Máte doma kočku nebo psa? Kouříte nebo u vás kouří návštěvy? Pak se bez častějšího praní neobejdete. Pachy se do látek vpíjejí strašně snadno a než se nadějete, celá obývací stěna voní jako psí pelíšek nebo popelník. Každé dva až tři měsíce by záclony měly do pračky, jinak se ten zápach prostě nezbavíte.

A co když vidíte přímo na záclonách nějaké skvrny nebo všimnete si, že z kdysi bělostných záclon se staly šedivé? Nečekejte. Čím déle nečistoty zůstávají, tím hůř se odstraňují. Pravidelná péče zkrátka znamená, že vám záclony vydrží hezké mnohem déle a nebudete muset investovat do nových každý rok.

Příprava záclon před praním v pračce

Praní záclon patří k těm domácím pracím, které si zaslouží trochu více pozornosti, než by se na první pohled mohlo zdát. Když to uděláte správně, záclony vám pak dlouho vydrží krásné a čisté. Ale co všechno je potřeba udělat ještě předtím, než je hodíte do pračky?

Začněte tím, že záclony pořádně vytřepete. Sundejte je z tyčí nebo kolejniček a jděte s nimi ven na balkon nebo do zahrady. Víte, kolik prachu, pavučin a různých drobtů se na nich za pár měsíců nachytá? Někdy až neuvěřitelné množství. Pořádným vytřepáním se zbavíte většiny nečistot ještě předtím, než se dostanou do pračky. Jen pozor – pokud máte jemné voálové záclony nebo něco z organzy, třepejte opatrně, ať je neroztrhete.

Teď si prohlédněte štítky s pokyny na praní. Možná vám to připadá zbytečné, ale každý materiál chce trochu jiný přístup. Bavlna zvládne vyšší teploty a vydatnější praní, zatímco syntetika nebo něco s příměsí hedvábí potřebuje mnohem šetrnější zacházení. Když to pokazíte a nastavíte příliš vysokou teplotu, můžete záclony nenávratně zničit.

Máte na záclonách nějaké skvrny? Mastné fleky od vaření, stopy po hmyzu nebo třeba od špinavých rukou? Takové věci je lepší ošetřit předem, nejlépe nějakým šetrným odstraňovačem skvrn. Nechte ho působit aspoň půl hodiny před praním, ale dávejte pozor, ať není moc agresivní – nechcete přece poškodit vlákna.

Nezapomeňte sundat všechny háčky, kroužky a další kovové nebo plastové doplňky. Tohle je opravdu důležité! Během praní by mohly poničit nejen záclony samotné, ale i buben pračky. Když se háčky nedají sejmout, dejte záclony do síťového pytlíku na praní – ušetříte si spoustu starostí.

Další věc, která se vyplatí – roztřiďte záclony podle barev a materiálů. Bílé záclony neperte s barevnými, jinak riskujete, že vám zešednou nebo se zabarví. A těžké závěsy určitě neperte společně s lehkými voály. Každý potřebuje jiný program a jinou rychlost odstřeďování. Navíc když do pračky nacpete moc najednou, záclony se pořádně nevyperou a budou plné záhybů, které pak budete marně žehlit.

Než záclony vložíte do bubnu, pěkně je poskládejte nebo srolujte – ale rozhodně je nemačkejte do pevného klubka. Když je volně poskládáte třeba do harmoniky, voda s pracím prostředkem se k nim dostane mnohem lépe a vypere se vám celá plocha rovnoměrně. U dlouhých záclon se to obzvlášť vyplatí, usnadníte si tím i manipulaci.

Výběr vhodného pracího prostředku na záclony

Praní záclon není jen o tom hodit je do pračky a zmáčknout tlačítko. Jde o péči, která chce trochu pozornosti a správný výběr toho, čím budete prát. Záclony bývají z jemných materiálů, které se při špatném zacházení rychle zničí – a to nikdo nechce, že?

Nejdřív se podívejte, z čeho jsou vaše záclony vlastně ušité. Bavlna zvládne něco úplně jiného než třeba jemný tyl nebo syntetika. Polyester je docela odolný a vydrží i běžný prací gel, ale když máte doma organzu, voál nebo dokonce hedvábí, budete potřebovat něco mnohem jemnějšího. Ta malá cedulka na záclonách není jen tak pro parádu – přečtěte si ji, ušetříte si spoustu starostí.

Tekuté prací prostředky jsou pro záclony rozhodně lepší volbou než prášky. Důvod je prostý – líp se rozpustí, nevytváří skvrnky a nezaseknou se v jemných vláknech. Gel pronikne tam, kam má, vyčistí, co potřebujete, a přitom k tkanině nebude tak drsný. Prášek může mít tvrdší částečky, které se chytí do struktury záclony a časem ji pomalu ničí.

Co máte v tom pracím prostředku, je taky důležité. Agresivní bělidla nebo různé zjasňovače dokážou z bílých záclon udělat žluťasy a ty barevné vám vyblednou, že je nepoznáte. Raději sáhněte po prostředcích bez chloru, s co nejmíň chemie. Ekologické varianty na přírodní bázi jsou šetrné k záclonám i k přírodě – a to je přece fajn, ne?

Máte bílé záclony, co časem zešedly nebo zežloutly? Není to nic neobvyklého. Existují speciální prostředky s jemným bělicím efektem, které nepoužívají tvrdý chlor, ale kyslíkové bělidlo. To je mnohem šetrnější a při pravidelném používání vám záclony zůstanou krásně bílé.

Kolik toho pracího prostředku nalejete, je stejně podstatné jako to, jaký si vyberete. Když toho dáte moc, nevypláchne se to pořádně a v tkanině vám zůstanou zbytky chemikálií – záclony budou tuhé a můžou dráždit pokožku. Když toho dáte málo, záclony se pořádně nevyperou. Držte se prostě toho, co radí výrobce na obalu, a berte v potaz, jestli máte tvrdou nebo měkkou vodu.

A co aviváž? Není vždycky nutná, ale když ji chcete použít, vyberte si tu pro jemné věci. Udělá záclony měkčí a líp se žehlí. Jen pozor – některé záclony mají protipožární úpravu a aviváž by jim mohla uškodit. Tak to raději zkontrolujte předem.

Optimální teplota a program pro praní

Praní záclon není žádná věda, ale rozhodně si zaslouží trochu pozornosti. Víte, co se stane, když hodíte jemné záclony do pračky na stejný program jako ručníky nebo džíny? Můžete si být jistí, že výsledek vás příjemně nepřekvapí. Záclony jsou prostě choulostivé – snadno se pomačkají, zešednou nebo úplně ztratí svůj původní tvar.

Dneska se většina záclon vyrábí z umělých vláken, hlavně z polyesteru nebo nylonu. Tyto materiály zvládnou bez problémů praní při třiceti stupních, a to je vlastně ta nejlepší volba, pokud chcete, aby vám záclony vydržely dlouho krásné. Vyšší teplota? To je přímá cesta k tomu, aby se vám záclony sesedly, zežloutly nebo úplně zdeformovaly. Bavlněné nebo lněné záclony sice někdy zvládnou i čtyřicítku, ale vždycky je lepší mrknout na štítek – výrobce většinou ví, co radí.

A teď k programu. Jemné praní nebo program na ruční praní – to je přesně to, co vaše záclony potřebují. Proč? Protože tyto programy pracují mnohem šetrněji, buben se točí pomaleji a materiál se tolik nenamáhá. Běžný program na bavlnu? To je pro záclony příliš drsné. Můžete pak počítat s tím, že budete záclony spíš žehlit, než je pověsíte zpátky.

Jak dlouho by mělo praní trvat? No, záleží na tom, jak moc jsou záclony špinavé. Když je perete pravidelně, stačí půlhodinka až čtyřicet minut. Ale pokud máte záclony třeba v kuchyni, kde se na ně usazuje mastný opar, zkuste přidat předpírku. Ta nejdřív smete tu nejhorší špínu a pak teprve začne pořádné praní – výsledek bývá o poznání lepší.

Odstřeďování je kapitola sama pro sebe. Vysoké otáčky jsou pro záclony jako noční můra – látka se pomačká a už z ní ten pohled neuděláte. Ideální je nastavit si čtyři sta až šest set otáček za minutu, někdy i míň. A když máte opravdu jemné záclony jako organza nebo voál, klidně odstřeďování vynechte úplně a nechte vodu jen odkapat.

Teď pozor – s pracím práškem to nepřehánějte. Když ho dáte moc, nevypláchne se pořádně a zbytky v látce můžou způsobit, že záclony zežloutnou nebo ztvrdnou. Tekutý prostředek je mnohem lepší volba než prášek, protože se snáz rozpouští a vyplachuje. A když chcete, aby záclony zůstaly pěkně bílé, sáhněte po speciálním prostředku na bílé prádlo – obsahuje takzvané optické zjasňovače, které dělají zázraky.

A co aviváž? Tady se názory různí. Jasně, látka bude hebčí a voní, ale zároveň se na ni pak rychleji chytá prach. Když už aviváž použít chcete, dejte ji opravdu jen kapku a vyberte si tu určenou pro jemné textilie.

Ruční praní jemných a starších záclon

Ruční praní jemných a starších záclon je osvědčený způsob, jak se o ně postarat tak, aby vám vydržely opravdu dlouho. Víte, ty záclony po babičce nebo krásné krajkové závěsy si prostě zaslouží trochu víc pozornosti než běžné prádlo.

Nejdřív si připravte vhodnou vodu. Vlažná voda, nejvýš třicet stupňů, je základ – horká voda by mohla jemnou látku zničit. Přidejte do ní tekutý prostředek na jemné prádlo, ne nějaký běžný prášek plný chemikálií. A hlavně, nedávejte toho moc! Zbytečně velká dávka mýdla udělá víc škody než užitku – zbytky se pak těžko vyplachují a záclona působí lepkavě.

Než záclony namočíte, zkuste je trochu vytřepat venku na balkóně nebo u okna. Spadne z nich spousta prachu, který by se pak jen rozmazal po látce. Pokud máte opravdu křehké záclony, které se bojíte i jen držet v ruce, nechte toto vytřepávání radši být.

Teď přijde ta nejdůležitější část. Záclonu jemně namočte a lehce ji zmáčkněte dlaněmi – jako byste ji hladili pod vodou. Žádné tření, žádné kroucení! To by látku zničilo. Nechte ji chvíli odpočinout ve vodě, ať se špína uvolní sama. Pak znovu lehce zmáčkněte a proplachujte čistou vodou. Opakujte, dokud voda nezůstane čistá.

Staré záclony mají svoje triky. Bavlněné nebo lněné jsou sice pevné, ale po letech už nejsou to, co bývaly. Syntetické záclony z polyesteru vydrží víc, ale i ty potřebují šetrný přístup, zvlášť když už jim je pár let.

Pořádné proplachování je stejně důležité jako samotné praní. Vyplachujte záclony v několika vodách – opravdu důkladně. Do poslední vody můžete přidat trochu octa nebo jemnou aviváž. Ocet nejen že zjemní vlákna a vrátí jim lesk, ale také pomůže odstranit poslední zbytky mýdla a trochu zároveň vydezinfikuje.

A co s tou mokrou záclonu? Určitě ji nedávejte do odstředění! Nechte ji chvíli okapat nad vanou. Pak ji rozložte na čistý ručník a jemně srolujte – ručník do sebe vsákne přebytečnou vodu. Nikdy, opravdu nikdy záclonu nevymačkávejte ani nevykrucujte. To je jistá cesta k roztrhané nebo zdeformované látce.

Čisté záclony jsou jako čistá duše domova - propouštějí světlo a zároveň chrání soukromí. Pravidelné praní záclon není jen otázkou hygieny, ale projevem úcty k prostoru, ve kterém žijeme.

Vladěna Horáková

Odstranění skvrn a zažloutlých míst

Praní záclon není jen obyčejné praní – jde o péči, která chce trochu víc pozornosti, zvlášť když se potýkáte se skvrnami nebo zažloutlými místy. Znáte to, ne? Jednoho dne si všimnete, že vaše kdysi křišťálově bílé záclony už nejsou tak svěží, jak bývaly.

Zažloutlé skvrny se neobjevují ze dne na den. Pomalu se vkrádají do látky díky slunečnímu záření proudícímu oknem, cigaretovému kouři nebo prostě jen proto, že textil stárne. Bílé záclony to odnesou nejvíc – každý náznak změny barvy je na nich vidět jako na dlani. Co s tím? Zkuste záclony nejdřív pořádně namočit do teplé vody s bělidlem určeným pro jemné textilie. Ale pozor – vždycky si zkontrolujte, z jakého materiálu vaše záclony jsou. Některé látky bělidlo prostě nemusí, a mohli byste si je nenávratně zničit.

Se skvrnami je to trochu detektivní práce. Nejdřív musíte zjistit, co vlastně na té záclonie je. Mastná skvrna se přece pere jinak než skvrna od červeného vína nebo ranní kávy. Na tuk zabírají nejlíp odmašťovací prostředky, které dáte přímo na skvrnu ještě před praním. Nechte je tam aspoň patnáct až dvacet minut – potřebují čas, aby se dostaly do vláken a tuk tam rozpustily.

Máte skvrny od ovoce, vína nebo čaje? Tady pomůže kyselina. Citronová šťáva nebo ocet naředěný vodou dokážou zázraky. Jsou šetrné, ale zároveň účinné proti barevným pigmentům, které způsobují ty otravné fleky. Prostě si roztok vetřete do skvrny, počkejte tak půl hodiny a pak vyperte.

Když jsou záclony zažloutlé od kouře nebo prostě jen od času, potřebujete něco silnějšího. Peroxid vodíku nebo kyslíková bělidla proniknou hlouběji do vláken a rozbijí ty molekuly, co dělají ten žlutý nádech. Jen si dejte pozor na správné dávkování a čas působení – nechcete přece záclony zničit nebo je zbytečně oslabit.

Jak na skvrnu správně? Vždycky pracujte od okrajů ke středu, jinak si skvrnu jen rozšíříte do okolí. A netlačte na to jako divý – tím ji jen vtlačíte ještě hlouběj. Místo toho ji spíš jemně poklepávejte nebo lehce třete dokola.

Když máte skvrny a zažloutlá místa ošetřená, přijde na řadu normální praní. Pračka nebo ruce, to záleží na tom, z čeho jsou vaše záclony. Většinou stačí třicet až čtyřicet stupňů – vyšší teplota by některé skvrny mohla ještě víc zafixovat nebo jemná vlákna poškodit.

Správné sušení a žehlení čistých záclon

Vyprané záclony potřebují správnou péči – nestačí je jen vyprat, ale musíte se o ně postarat i během sušení a žehlení. Většina z nás si ani neuvědomuje, jak moc záleží na tom, co děláme se záclonami po vyprání. Špatné zacházení s mokrými záclonami dokáže napáchat pěknou neplechu – zdeformují se, ztratí tvar nebo se na nich vytvoří záhyby, které pak nedostanete pryč, i kdybychom se snažili sebevíc.

Jakmile pračka dožehlí, pusťte se do sušení hned. Necháte-li mokré záclony namačkané v bubnu nebo v koši, riskujete plíseň, nepěkný zápach a záhyby, které se vám pak budou vracet jako bumerang. Nejlepší je záclony lehce vytřepat – uvolní se vlákna a látka získá zpátky svůj přirozený tvar. Ale pozor, u jemných materiálů jako je voál nebo organza to nesmíte přehnat, jinak je poškodíte.

Ideální je nechat záclony schnout přirozeně venku na vzduchu. Máte-li zahradu nebo balkon, zavěste je na šňůru. Jen pozor na přímé slunce – to dokáže vybarvit barvy nebo zažloutit bílé záclony, než se nadějete. Při zavěšování používejte kolíčky, ale raději je připínejte k okrajovým švům než přímo na látku, ať na ní nezůstanou otisky.

Nemůžete-li ven, pověste záclony rovnou na tyč v nějaké dobře větrané místnosti. To má vlastně i své výhody – záclony schnou už v tom tvaru, v jakém budou viset, a vlastní váha jim pomáhá vyrovnat se. Občas je můžete jemně protáhnout směrem dolů, to je ještě dorovná. Jen nezapomeňte místnost pořádně větrat, aby tam nebyla zbytečná vlhkost.

Sušičku na většinu záclon raději nepoužívejte. Vysoká teplota a to mlátění dokáže materiál srazit nebo roztrhat jemná vlákna. Pokud už musíte, nastavte nejnižší teplotu a jemný program. A záclony vytáhněte ještě trochu vlhké – pak se lépe žehlí nebo tvarují.

Žehlení je další kapitola, která rozhoduje o tom, jak budou záclony nakonec vypadat. Ne všechny záclony musíte žehlit – polyester nebo speciálně upravené látky se po správném vysušení vyrovnají samy. Když už je ale žehlit musíte, podívejte se na štítek, jakou teplotu snášejí. Hedvábí nebo voál potřebují nízkou teplotu a nejlépe ještě ochrannou látku mezi žehličkou a záclonami. Bavlna zvládne víc.

Žehlete systematicky, dlouhými tahy shora dolů – takhle se vám povede vyrovnat celou plochu. Pára je při žehlení váš nejlepší přítel, pomůže i s těmi nejtvrdošíjnějšími záhyby. Nemáte napařovací žehličku? Zkuste záclony lehce pokropit vodou z rozprašovače. Po vyžehlení nechte záclony chvíli viset volně, ať materiál vychladne a ustálí se, a teprve pak je zavěšujte na okna.

Prevence poškození různých typů materiálů

Praní záclon je vlastně docela choulostivá záležitost a rozhodně si zaslouží víc pozornosti, než bychom možná čekali. Víte, co se většinou stane? Hodíme záclony do pračky, nastavíme nějaký program a doufáme v to nejlepší. Jenže právě tady se to může pokazit.

Každá látka má své vrtochy. Bavlněné záclony od babičky snášejí docela dost, ale i ty se můžou při vysoké teplotě smrsknout tak, že pak okno zakryjete tak napůl. Zažila to snad každá rodina alespoň jednou. A co teprve ty moderní syntetické? Polyester nebo nylon jsou sice pohodlnější na údržbu než přírodní materiály, ale zkuste je vyprat v horké vodě a máte problém – deformují se a ztrácejí tvar.

Hedvábné záclony jsou pak úplně jiná kategorie. Ty vyžadují péči skoro jako novorozené miminko. Studená voda, speciální prostředek a ideálně vaše vlastní ruce místo pračky. Není to sice rychlé, ale aspoň vám vydrží krásné a lesklé.

Výběr správného pracího prostředku dokáže zachránit nebo zničit vaše záclony. Agresivní prášky s bělidlem? Zapomeňte na ně. Bílé záclony paradoxně zežloutnou a barevné vyblednou, až budou vypadat jak od sousedky, co je má visící dvacet let. Tekuté prostředky jsou prostě šikovnější volba – rozpustí se lépe a nezanechávají ty otravné bílé fleky, které pak musíte vyprat znovu.

A co teprve samotné praní v pračce! Ochranný pytlík nebo síťka je vlastně vaše pojistka proti tomu, aby se záclony nezachytily o buben nebo se nepotrhaly. Víte, jak to vypadá, když vytáhnete záclonu s dírou? To člověk radši ani nechce vidět.

Tady je důležitá rada: nepřeplňujte pračku. Jo, vím, lákavé je nacpat tam všechno najednou a mít to hotové, ale záclony potřebují prostor. Maximálně do půlky bubnu, jinak se pomačkají tak, že pak žehlíte hodinu a stejně to není ono.

Teplota vody? To je kapitola sama o sobě. Třicet stupňů je většinou bezpečná volba. Můžete si myslet, že vyšší teplota lépe vypere, ale u záclon to většinou znamená katastrofu. Vysoké otáčky odstředivky dokážou z krásné záclony udělat pokrčenou hadr. Radši to odstřeďování úplně vypněte nebo nastavte minimum. Ano, bude to déle schnout, ale aspoň nebudete brečet nad zničeným kusem látky.

Nejlepší je nechat záclony prostě okapat. Pověsíte je mokré, gravitace udělá své a vy máte klid. Možná to zní pracnější, ale ušetříte si spoustu nervů a peněz za nové záclony.

Tipy pro udržení bělosti a svěžesti

Praní záclon není jen o tom, jak je vyčistit – jde hlavně o to, aby vám vydržely krásné a svěží co nejdéle. Všichni známe ten pocit, když záclony časem zešednou nebo zežloutnou. Slunce, prach, výfukové plyny z ulice – to všechno se na nich podepisuje. A co s tím?

Největší chyba? Prát záclony jen párkrát do roka. Ano, chápu, není to zrovna nejoblíbenější domácí práce. Ale věřte mi, pravidelné praní každé tři až čtyři měsíce udělá ohromný rozdíl. Bydlíte u frekventované silnice? Nebo někdo doma kouří? Pak to bude chtít ještě víc. Když necháte nečistoty usadit se hluboko do vláken, pak už nepomůže žádný zázračný prášek.

Teď k tomu nejdůležitějšímu – jak na to? Teplota vody rozhoduje. Moc horká voda a vaše krásné bílé záclony budou připomínat staré noviny. Moc studená zase neudělá dost. Ideálních 30 až 40 stupňů – to je přesně ono. A malý trik od babičky? Přidejte lžičku jedlé sody. Funguje to skvěle a navíc je to přírodní.

Co se týče pracího prostředku, vyhněte se těm s optickými zjasňovači. Zpočátku to vypadá skvěle, ale dlouhodobě materiál spíš poškodí. Jemné tekuté prostředky pro bílé prádlo jsou mnohem lepší volba. A nezapomeňte na pořádné máchání! Zbytky pracího prášku v záclonách jsou jako magnet na prach. Raději nastavte jeden cyklus navíc.

Sušení? Nejjednodušší je nechat je vyschnout přímo na tyči. Vlastní váha je vyrovná a vy ušetříte čas se žehlením. Jen pozor na přímé slunce – to by byla škoda. Lepší je větraný prostor s rozptýleným světlem.

A závěrečná rada: pravidelně větrejte. Otevřená okna, čerstvý vzduch – to jsou nejlepší přátelé vašich záclon. Občas je taky můžete vytřepat nebo jemně vyklepat. Je to maličkost, která vám ušetří spoustu práce.

Jak často byste měli prát záclony

Víte, co většina z nás docela zanedbává? Péči o záclony. Přitom visí na oknech pořád a dělají pro náš domov hodně – chrání nás před zvědavými pohledy a zároveň hezky dokreslují celou místnost. Jenže záclony fungují vlastně jako velký filtr, který chytá prach, alergeny, pachy a všechno možné, co se ve vzduchu vznáší. A časem to poznáte nejen na tom, jak vypadají, ale i na kvalitě vzduchu, kterým dýcháte.

Jak často byste je tedy měli prát? To záleží na spoustě věcí. Hodně záleží na tom, kde bydlíte – jestli máte byt v rušné ulici plné aut, nebo domek kdesi na venkově, je obrovský rozdíl. A taky na tom, jestli rádi větrá­te, nebo máte radši zavřená okna a klimatizaci.

Jako základní pravidlo platí dvakrát až třikrát do roka, tedy zhruba každé čtyři až šest měsíců. Tak to funguje u většiny domácností a záclony zůstanou svěží, aniž byste je ničili zbytečně častým praním. Máte doma někoho s alergií nebo malé děti? Pak to klidně zvyšte na čtyři až pět prání ročně – čisté záclony totiž opravdu pomáhají zlepšit vzduch v místnosti.

A ještě něco – roční období hrají taky svou roli. Na jaře, když všude lítá pyl, budete muset záclony prát častěji. V zimě zase, když je zavřeno a topí se, se do nich nasáknou pachy z vaření a všeho, co se doma děje.

Záleží samozřejmě i na tom, v jaké místnosti záclony visí. V kuchyni to máte jasné – mastný opar a pachy z vaření dělají své, takže každé dva až tři měsíce je nutnost. V ložnici nebo obýváku to klidně vydržíte déle, hlavně když pravidelně větrá­te a občas po nich přejedete vysavačem.

Nejlepší je prostě se na záclony čas od času podívat a zkontrolovat, jak na tom jsou. Už nejsou tak bílé jako dřív? Ztratily svěžest? Vidíte na nich skvrny nebo cítíte nějaký divný zápach? Tak je čas je vyprat, bez ohledu na to, že jste je prali třeba před měsícem. Navíc některé materiály jsou na špínu citlivější – těžký samet je úplně jiná liga než lehké průsvitné záclony z polyesteru.

Mezi praními se o záclony taky dá postarat. Pravidelné větrání, utírání prachu z okenních parapetů, občas je protřepat – to všechno pomůže. A jednou za měsíc po nich můžete projet vysavačem s měkkým nástavcem, svrchní prach zmizí a záclony vám vydrží déle čisté.