Textilie v interiéru mění akustiku i pocit z místnosti

Místnost s tvrdou podlahou, holými stěnami a velkými okny zní ostře, protože se v ní zvuk mnohokrát odrazí, než utichne. Textilie v interiéru tyto odrazy pohlcují: koberec, závěsy a polštáře zkracují dozvuk, a pokoj je díky nim tišší, i když se v něm mluví stejně hlasitě. Zároveň dodávají povrchům strukturu, kterou hladký nábytek nemá.

Co je dozvuk a proč ho měkké materiály zkracují

Dozvuk je doznívání zvuku poté, co zdroj umlkl. Od skla, dlažby, laminátu a omítky se zvuková vlna odrazí téměř celá a putuje místností dál. Odrazy se překrývají s tím, co zazní vzápětí, a řeč ztrácí zřetelnost. V běžném pokoji se to projeví nenápadně: televize hraje hlasitěji, než by musela, a u stolu se lidé překřikují.

Porézní a vláknitý materiál funguje jinak. Zvuk vnikne mezi vlákna, rozkmitá vzduch v pórech a část jeho energie se třením promění v teplo. Textilie takto pohlcují hlavně střední a vysoké kmitočty, tedy právě ty, které dělají zvuk ostrým. Na hluboké tóny, třeba dunění basů, stačí mnohem méně.

Považuji za poctivé dodat, že textilie zlepší zvuk uvnitř místnosti, ale hluk od sousedů nebo z ulice nezastaví. To je úloha stavební konstrukce, ne závěsu.

Koberec, závěsy a polštáře: kde mají největší účinek

Podlaha je největší souvislá tvrdá plocha, proto má koberec účinek nejvýraznější. Nemusí být od stěny ke stěně. Kusový koberec pod sedací soupravou, na který dosáhnou aspoň přední nohy sedačky a křesel, pohltí odrazy mezi podlahou a stropem a navíc ztlumí kroky. Vyšší a hustší vlas pohlcuje víc než tenký hladce tkaný kus.

Okna jsou druhá v pořadí. Tenká záclona zvuk téměř nezachytí, těžší závěs ano, a to tím lépe, čím je nařasenější a čím dál visí od skla. Vzduchová mezera za látkou totiž zvyšuje pohltivost. Doporučila bych počítat se šířkou látky zhruba dvojnásobnou oproti šířce okna, protože rovně napnutý závěs pracuje znatelně hůř než zvlněný.

Polštáře, přehozy a čalouněný nábytek přidávají menší díly, které se sčítají. Stěnám pomůže i plná knihovna: neřadí se sice k textiliím, ale nepravidelné hřbety knih zvuk rozptýlí do různých směrů. Podobně jako u světla tu platí, že několik menších prvků rozmístěných po pokoji udělá víc než jeden velký, což popisuji i v článku o vrstvení osvětlení v obývacím pokoji.

Gramáž a struktura rozhodují víc než barva

Gramáž udává hmotnost látky v gramech na metr čtvereční a najdete ji v popisu metráže i hotových závěsů. Lehké voály se pohybují v desítkách gramů, husté dekorační a zatemňovací látky ve stovkách. Těžší tkanina lépe splývá, drží záhyby a pohltí víc zvuku. Sama bych podle gramáže vybírala dřív než podle vzoru, protože ten je vidět hned, kdežto chování látky se ukáže až na okně.

Struktura je druhá polovina věci. Samet, buklé, hrubý len nebo pletenina mají členitý povrch, který rozptyluje světlo i zvuk. Hladký satén či potahová látka s povrchovou úpravou se chovají spíš jako tvrdá plocha.

Materiál pak určuje údržbu a chování v čase. Len má výraznou kresbu vlákna a snadno se mačká, bavlna snese časté praní, vlna pruží, a proto se u koberců po sešlápnutí narovná. Syntetická vlákna jsou odolná proti oděru a snáz se čistí, zato se mohou nabíjet statickou elektřinou a přitahovat prach. Před praním se řiďte symboly údržby na všité etiketě.

Vrstvení a sezónní obměna

Vrstvit znamená klást textilie přes sebe a vedle sebe tak, aby se lišily strukturou, ne barvou. Na okně to bývá záclona a před ní závěs, na sedačce hladký potah, pletený přehoz a dva tři polštáře, na podlaze případně menší koberec položený přes větší. Podle mě stačí držet se dvou až tří odstínů a jediného vzoru; rozmanitost obstará povrch.

Sezónní obměna je nejlevnější způsob, jak pokoj proměnit bez nového nábytku. Na zimu přijdou těžší závěsy, vlněný přehoz a povlaky ze sametu nebo pleteniny, na léto len, bavlna a méně vrstev. Vyplatí se mít polštáře s povlaky na zip a měnit jen povlaky, protože výplně zaberou při skladování nejvíc místa.

S množstvím je třeba zacházet uvážlivě tam, kde je metrů málo. Velkoplošný vzor a šest polštářů dokážou zaplnit pokoj stejně jako nábytek, takže v menších místnostech pomáhá jednotnější barevnost. Souvislosti rozebírám v textu o tom, jak zařídit malý byt bez dojmu přeplněnosti.

Jednoduchý pokus, než cokoli koupíte

Textilie zachytávají prach, takže s každým dalším kusem přibývá vysávání a praní. Zvolila bych proto raději méně kusů, které se dají sundat a vyprat, než množství drobností, na které při úklidu nezbude čas. Jak textilie zapadají mezi ostatní prvky, shrnuje článek o tom, co dělá útulný domov.

Zda má smysl koberec nebo těžší závěsy kupovat, si můžete ověřit předem. Postavte se doprostřed pokoje a tleskněte: pokud po tlesknutí slyšíte krátké kovové zadrnčení, zvuk se odráží mezi rovnoběžnými holými plochami. Pak na podlahu rozložte velkou deku, přes tyč přehoďte druhou a tlesknutí zopakujte. Rozdíl napoví, kterou plochou začít.

Zdroje

• ČSN 73 0527 Akustika – Projektování v oboru prostorové akustiky
• ČSN EN ISO 354 Akustika – Měření zvukové pohltivosti v dozvukové místnosti
• Technická univerzita v Liberci, Fakulta textilní, studijní materiály k textilním materiálům a plošným textiliím
• GINETEX, mezinárodní systém symbolů údržby textilií (ISO 3758)
• The Woolmark Company, informace o vlastnostech vlněných vláken