Zdravé vlasy od kořínků po konečky a co jim pomáhá

Zdravé vlasy jsou v kosmetickém smyslu vlasy s neporušeným povrchem: lesknou se, dají se rozčesat bez trhání a konce drží pohromadě. Viditelná část vlasu se přitom sama neobnovuje, takže co se na ní jednou poškodí, už poškozené zůstane – přípravky umějí povrch vyhladit, ne opravit. Kondice délek proto závisí víc na tom, čemu vlasy nevystavíte, než na tom, co na ně nanesete.

Péče tím smysl neztrácí. Jen se vyplatí vědět, na kterou část vlasu míří a co se od ní dá čekat.

Kutikula a kortex: z čeho se vlas skládá

Povrch vlasu tvoří kutikula, několik vrstev plochých šupinek, které se překrývají podobně jako tašky na střeše a volným okrajem míří ke konečkům. Když přiléhají, vlas klouže, odráží světlo a leskne se. Když se nadzvednou nebo odlomí, pramen zmatní, na dotek zdrsní a vlasy se do sebe začnou zachytávat.

Pod kutikulou leží kortex, který tvoří většinu hmoty vlasu. Skládá se z keratinových vláken a nese pigment, takže rozhoduje o pevnosti, pružnosti i barvě. Právě do kortexu zasahuje oxidační barvení a zesvětlování. Uprostřed bývá ještě dřeň, která na vzhled nemá velký vliv a u jemných vlasů může chybět.

Vlas přirůstá zhruba o centimetr za měsíc. Konce vlasů sahajících pod lopatky jsou tedy několik let staré a mají za sebou stovky mytí, česání a sušení. Proto bývají sušší a křehčí než délky u hlavy, a to i při pečlivém zacházení.

Pórovitost a proč stejný přípravek nesedí všem

Pórovitost popisuje, jak snadno vlas přijímá a pouští vodu, a vypovídá hlavně o stavu kutikuly. Vlasy s nízkou pórovitostí mají šupinky těsně přiložené: dlouho se smáčejí, pomalu schnou a hutné přípravky na nich zůstávají ležet jako film. Vlasy s vysokou pórovitostí, typicky zesvětlované nebo často žehlené, nasají vodu okamžitě, rychle uschnou, krepatí se a barva se z nich vymývá dřív.

Podle toho se liší i péče. Nízké pórovitosti stačí lehký kondicionér, vysoká ocení vydatnější masku, proteiny a olej na konce. Za sebe bych se při výběru řídila víc pórovitostí než nápisem „pro suché vlasy“ na obalu, protože ten o stavu kutikuly neříká nic. Jak se v etiketě zorientovat, rozebírám v článku o tom, jak číst složení šamponu a kondicionéru.

Tření, teplo a chemie: tři zdroje poškození, které se sčítají

Mokrý vlas je nabobtnalý a tažnější než suchý, takže se při hrubém rozčesávání snadno přetrhne. Tření ručníkem, těsná gumička stále na stejném místě nebo kartáč tažený od kořínků skrz zacuchané konce odlamují okraje šupinek kousek po kousku. Rozčesává se proto od konců směrem nahoru a po menších pramenech.

Žehlička a kulma se vlasu dotýkají přímo a pracují s teplotami, při kterých se keratin mění nevratně. Nejhůř dopadne pramen, který ještě není úplně suchý, protože se v něm voda prudce odpařuje. Fén je šetrnější, pokud ho držíte v odstupu a nemíříte dlouho do jednoho místa. Považuji snížení teploty na žehličce za účinnější krok než jakoukoli masku: maska škodu jen zakryje, nižší teplota jí předejde.

Třetím zdrojem je chemie. Zesvětlování otevírá kutikulu a odbourává pigment v kortexu, takže vlas po něm zůstává pórovitější. Před tím, než se pustíte do barvení vlasů doma, se proto hodí znát rozdíl mezi přelivem a oxidační barvou.

Jednotlivé vlivy se nenahrazují, ale sčítají. Zesvětlený vlas snese méně tepla než přírodní a vlas oslabený žehlením se snáz přetrhne při česání.

Mytí podle pokožky hlavy, kondicionér podle délek

Šampon je určený hlavně pro pokožku hlavy a vlasy u kořínků, kde se drží kožní maz a zbytky stylingu. Délky umyje pěna, která po nich steče při oplachování. Kondicionér naopak patří od výšky uší dolů; u kořínků vlasy jen zatíží.

Jak často mýt, určuje typ vlasů. Po rovném jemném vlasu se maz šíří rychle, po kudrnatém a hrubém pomalu, takže jedněm vyhovuje mytí obden a druhým jednou za týden. Univerzální interval neexistuje a nespoléhala bych ani na radu, že si vlasy na řidší mytí časem zvyknou. Podrobně to popisuji u mastných vlasů a rozestupů mezi mytím.

Masky, oleje a bezoplachová séra kutikulu vyhladí, sníží tření při česání a přidají lesk. Jejich účinek vydrží do dalšího mytí, u vydatnějších masek několik mytí. Podle mě je poctivější brát je jako ochranu toho, co je ještě v pořádku, než jako opravu.

Co s konečky, které se třepí

Roztřepený konec trvale spojit nejde. Séra se silikony a oleji ho na pohled zatmelí a uhladí, po umytí je ale ve stejném stavu jako předtím. Kde se rozštěpení šíří výš do délek, pomůže jen zastřižení; kde jsou konce pouze suché a drsné, stačí změnit zacházení. Jak jedno od druhého rozeznat, vysvětluji u lámavých konečků a volby mezi střihem a péčí.

Kdo si nechává vlasy růst, může se stříhat méně často, úplně vynechat zastřihování se ale nevyplácí. Zanedbané konce se lámou stále výš a délka pak přibývá pomaleji, než vlasy ve skutečnosti rostou.

Kdybych měla vybrat jedinou změnu, začala bych u tepla. Nastavte žehličku nebo kulmu o stupeň níž, používejte ji jen na zcela suché vlasy a vynechte ji jeden den v týdnu navíc. Na koncích se to projeví dřív než výměna kteréhokoli přípravku v koupelně.

Zdroje

• Clarence R. Robbins: Chemical and Physical Behavior of Human Hair, Springer
• Claude Bouillon, John Wilkinson (eds.): The Science of Hair Care, CRC Press
• Cosmetics Europe – The Personal Care Association, informační materiály o vlasové kosmetice
• Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická, studijní materiály k technologii kosmetických přípravků