Šampon a kondicionér: jak číst složení a vybrat typ

Šampon a kondicionér se vybírají každý podle něčeho jiného: šampon podle pokožky hlavy a toho, jak rychle se kořínky mastí, kondicionér podle stavu délek. O tom, jak se přípravek bude chovat, rozhoduje prvních pět až šest položek ve složení. U šamponu jsou to tenzidy, u kondicionéru kationtové látky, mastné alkoholy a silikony nebo oleje.

Jak je seznam složek INCI seřazený

Složení na obalu je psané mezinárodním názvoslovím INCI a řadí se sestupně podle hmotnostního podílu. První bývá voda, tedy Aqua. Složky, kterých je v přípravku méně než jedno procento, smí výrobce uvést v libovolném pořadí, takže konec seznamu už o množství nic neříká. Rostlinné výtažky se zapisují latinským názvem rostliny, parfemace souhrnně slovem Parfum.

Dívala bych se proto hlavně na začátek seznamu. Olej nebo protein zvýrazněný na přední straně obalu může být až za parfemací, a pak ho v přípravku bude jen stopové množství. Naopak složka na třetím či čtvrtém místě chování přípravku opravdu určuje.

Tenzidy v šamponu: sulfáty a jemnější alternativy

Tenzid je látka, jejíž molekula se jedním koncem váže na mastnotu a druhým na vodu, takže maz a zbytky stylingu odplaví. Nejznámější jsou sulfáty: Sodium Lauryl Sulfate, zkráceně SLS, a Sodium Laureth Sulfate, zkráceně SLES. Bohatě pění a odmašťují velmi účinně. SLES je z té dvojice mírnější a v šamponech častější.

Mezi jemnější patří Cocamidopropyl Betaine, který se obvykle přidává k sulfátům a jejich účinek zmírňuje, dále Sodium Cocoyl Isethionate, Sodium Lauroyl Sarcosinate a glukosidy jako Decyl Glucoside nebo Coco-Glucoside. Pění méně a krémověji a z délek odnášejí méně mastnoty.

Sulfáty podle mě nejsou složka, které je třeba se vyhýbat za každou cenu. Rychle se mastícím rovným vlasům a vlasům s vrstvou laku nebo suchého šamponu poslouží dobře. Po jemnějších tenzidech bych sáhla u vlasů barvených, zesvětlovaných, kudrnatých a suchých, kterým silné odmaštění ubírá lesk a u barvených urychluje blednutí odstínu.

Co dělá kondicionér: kationtové látky, silikony a oleje

Povrch vlasu nese záporný náboj, a čím je vlas poškozenější, tím je náboj výraznější. Základ kondicionéru proto tvoří kationtové, tedy kladně nabité látky, které k vlasu přilnou a zůstanou na něm i po opláchnutí. Uhladí kutikulu, sníží tření při rozčesávání a potlačí statickou elektřinu. Přilnou nejvíc tam, kde je vlas nejpoškozenější.

Silikony mají horší pověst, než si zaslouží. Jsou to nejúčinnější složky pro lesk a kluzkost a jejich film chrání vlas při česání i fénování. Nevýhoda je jediná: hůře rozpustné typy, hlavně Dimethicone, se na jemných vlasech při používání bez důkladného mytí vrství a prameny pak zplihnou. Amodimethicone se váže přednostně na poškozená místa a vrství se méně. Za sebe bych silikony nevyřazovala, jen bych je u jemných vlasů nechala v kondicionéru a občas zařadila důkladnější šampon.

Proteiny ve složení a kdy je jich moc

Hydrolyzované proteiny jsou bílkoviny rozštěpené na malé fragmenty, které ulpí na povrchu a v nerovnostech kutikuly. Pórovitému, zesvětlovanému vlasu dodají pevnost a objem. Účinek je kosmetický a s mytím postupně mizí; strukturu vlasu natrvalo nepřestavějí.

Vlasy s nízkou pórovitostí je potřebují málo. Pokud po proteinové masce tuhnou, drsní a hůř se ohýbají, je to znamení ubrat a vrátit se ke kondicionéru postavenému na mastných alkoholech a olejích. Proč se pórovitost u různých vlasů liší, vysvětluji v přehledu toho, co zdravým vlasům pomáhá od kořínků po konečky.

Dva přípravky pro dvě části vlasu a kam patří 2v1

Kořínky a konce mívají opačné potřeby, a proto nemusí šampon a kondicionér pocházet ze stejné řady. Běžná a rozumná kombinace je šampon pro rychle se mastící kořínky s vydatným kondicionérem pro suché délky. Podrobnosti k mytí najdete u mastných vlasů a toho, jak často je mýt; pro konce, které se už třepí, platí jiná pravidla, popsaná u lámavých konečků.

Přípravek 2v1 je šampon, do kterého výrobce přidal kationtové polymery, například Polyquaternium-10 nebo Guar Hydroxypropyltrimonium Chloride, a obvykle i silikonovou emulzi. Ty se na vlas usazují ve chvíli, kdy se pěna při oplachování ředí vodou. Krátkým a nepoškozeným vlasům to stačí. Dlouhým nebo barveným délkám bych ho jako jedinou péči nevolila, protože kondicionační složky dopadnou i ke kořínkům, kde zatěžují, a na konce jich zbude málo.

Vezměte šampon a kondicionér, které máte v koupelně, a přečtěte si prvních šest položek. U šamponu si podtrhněte tenzidy, u kondicionéru silikony a oleje, a porovnejte to s tím, jak se vaše vlasy chovají druhý den po umytí. Zplihlé kořínky ukazují na příliš vydatný kondicionér nebo 2v1, drsné konce na silný šampon bez dostatečné péče v délkách.

Zdroje

• Evropská komise, databáze kosmetických složek CosIng
• Personal Care Products Council, International Cosmetic Ingredient Dictionary and Handbook (názvosloví INCI)
• Cosmetics Europe – The Personal Care Association, informační materiály o složení a označování kosmetických přípravků
• Clarence R. Robbins: Chemical and Physical Behavior of Human Hair, Springer
• Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická, studijní materiály k technologii kosmetických přípravků