Barvení vlasů doma bez zbytečných škod na struktuře

Barvení vlasů doma strukturu nejméně zatíží, když zůstanete u vlastní hloubky odstínu nebo půjdete do tmavší, oxidační barvu nanášíte jen na odrosty a délky pouze krátce oživíte. Většina škod nevzniká jedním barvením, ale tím, že se stejná barva každých pár týdnů znovu natírá na celé vlasy. Druhou velkou chybou je pokus o výrazné zesvětlení z krabičky.

Přeliv, tónovací barva a oxidační barva: co která dělá s vlasem

Přeliv obsahuje hotová barviva, která se usadí na povrchu vlasu a těsně pod kutikulou. Nemíchá se s vyvíječem, vlasy nezesvětlí a během několika mytí se vymyje. Strukturu prakticky nemění, a proto je to nejšetrnější způsob, jak oživit odstín nebo vyzkoušet tón.

Tónovací barvy, označované také jako tón v tónu, pracují se slabým vyvíječem. Barvivo se dostane mělce do vlasu, vydrží několik týdnů a vybledne postupně, takže nevzniká ostrá hranice odrostu. Zesvětlit neumějí ani ony.

Permanentní oxidační barva má dvě složky. Krém s barvicími prekurzory obsahuje alkalickou látku – amoniak nebo ethanolamin –, která nadzvedne šupinky kutikuly. Vyvíječ s peroxidem vodíku pak v kortexu zesvětlí přirozený pigment a zároveň umožní, aby se z prekurzorů vytvořily velké molekuly barviva, které už ven neprojdou. Proto barva drží, kryje šediny a proto také vlas po opakovaném použití zůstává pórovitější.

Vyvíječ a co znamenají jeho procenta

Vyvíječ je krémová emulze peroxidu vodíku a jeho síla se udává v procentech nebo v objemech. Běžně se potkáte s hodnotami 3, 6, 9 a 12 %, tedy 10, 20, 30 a 40 vol. Slabší vyvíječe slouží k tónování a ztmavování, šestiprocentní je obvyklý pro barvení ve stejné hloubce a krytí šedin, silnější zesvětlují o víc tónů a strukturu zatěžují úměrně tomu.

V domácích sadách je vyvíječ přibalený a jeho sílu si nevolíte. Dívala bych se proto na to, co výrobce na obalu uvádí o zesvětlení: čím víc tónů sada slibuje, tím silnější vyvíječ v ní je. Mísicí poměr i dobu působení určuje návod a nemá smysl je upravovat podle citu. Před každým barvením udělejte zkoušku přesně podle návodu výrobce a přípravky z různých sad mezi sebou nemíchejte.

Jak volit odstín podle výchozí barvy

Fotografie na krabičce ukazuje výsledek na určitém výchozím odstínu, obvykle na vlasech dosud nebarvených. Užitečnější je tabulka na boku obalu, která výsledek odhaduje pro několik výchozích barev. Čísla odstínů mají ustálenou logiku: první číslice značí hloubku od nejtmavší po nejsvětlejší, číslice za tečkou nebo lomítkem odlesk.

Ztmavit je vždy snazší než zesvětlit. A platí pravidlo, které domácí barvení komplikuje nejčastěji: oxidační barva nezesvětlí vlasy, které už uměle obarvené jsou. Světlejší odstín nanesený na tmavě barvené délky zesvětlí jen nebarvený odrost a vznikne světlý pruh u hlavy.

Pórovité konce přijímají barvivo ochotněji a vycházejí tmavší a chladnější než odrost. Popelavé odstíny se navíc vymývají rychleji než teplé. Sama bych při váhání mezi dvěma odstíny sáhla po tom světlejším, protože ztmavit se dá příště, kdežto příliš tmavý výsledek se doma napravuje špatně.

Odrosty zvlášť, délky jen krátce

Při opakovaném barvení patří směs pouze na odrostlou část. Vlasy si rozdělte na čtyři díly a postupujte po tenkých pramíncích, aby se barva dostala ke každému vlasu a nepřesahovala na už barvené délky víc, než je nutné. Každý překryv znamená další oxidaci vlasu, který ji má za sebou.

Délky oživte až na závěr doby působení, a jen když vybledly. Často stačí zbytek směsi rozčesat do délek na několik posledních minut; přesný čas uvádí návod. Šetrnější je použít na délky přeliv ve stejném tónu a oxidační barvu nechat jen odrostům – tuhle kombinaci považuji za nejrozumnější, protože konce pak nesou jedinou oxidaci, i když jsou barvené roky.

Přechod z tmavé na blond, opravu skvrnitého výsledku a návrat k přírodní barvě bych doma neřešila a svěřila je kadeřníkovi. Vyžadují zesvětlovač a průběžné hlídání vlasu, které se na vlastní hlavě nedá udělat spolehlivě.

Péče o barvené vlasy v prvních týdnech

Součástí sad bývá kondicionér s kyselejším pH, který po alkalické barvě pomáhá kutikule znovu přilehnout. Nevynechávejte ho. První dva dny je lepší vlasy nemýt, aby se barva stačila usadit, a potom používat vlažnou vodu a šampon pro barvené vlasy s jemnějšími tenzidy.

Barvu nejrychleji vyplavuje horká voda, časté mytí, chlor a slunce. Vlas po oxidačním barvení je také citlivější na teplo, takže se vyplatí snížit teplotu žehličky a před sušením nanést ochranný přípravek. Suché a roztřepené konce barvení zhorší; pokud se vás to týká, přečtěte si nejdřív, kdy lámavým konečkům pomůže střih a kdy péče, a zastřihněte je před barvením, ne po něm.

Fialový šampon tlumí žluté tóny u blond, ale na pórovitých koncích se chytá silně a při častém použití je zbarví do šeda. Stačí jednou za několik mytí. K běžnému mytí pomůže znát rozdíl mezi sulfáty a jemnějšími tenzidy, který rozebírám v textu o složení šamponu a kondicionéru.

Než koupíte další krabičku, zapište si číslo odstínu a datum barvení a vyfoťte si odrost na denním světle. Podle délky odrostu poznáte, kolik směsi opravdu potřebujete, a příště obarvíte jen to, co dorostlo. To je pro strukturu větší úleva než jakákoli maska a zároveň základ toho, jak udržet vlasy v dobré kondici po celé délce.

Zdroje

• Clarence R. Robbins: Chemical and Physical Behavior of Human Hair, Springer (kapitoly o barvení a zesvětlování vlasů)
• Claude Bouillon, John Wilkinson (eds.): The Science of Hair Care, CRC Press
• Cosmetics Europe – The Personal Care Association, informační materiály o barvách na vlasy
• Evropská komise, databáze kosmetických složek CosIng