Žehlení bez lesku a spálenin podle typu látky

Žehlení se obejde bez lesku a spálenin, když teplotu nastavíte podle teček na štítku oděvu, tmavé a choulostivé látky žehlíte naruby nebo přes plátno a začínáte u kusů, které snesou nejméně. Žehlička se totiž ohřeje rychle, ale chladne pomalu. Postup od syntetiky přes vlnu k bavlně a lnu proto ušetří čekání i jediný nepozorný tah, po kterém zůstane na halence lesklá stopa.

Co znamenají tečky na žehličce a na štítku

Symbol žehličky na štítku oděvu a značky na voliči teploty používají stejný systém. Počet teček udává nejvyšší teplotu žehlicí plochy, kterou látka snese; přeškrtnutá žehlička znamená, že se kus nežehlí vůbec.

Tabulka je orientační a štítek na konkrétním kusu má vždy přednost. U směsí se řiďte vláknem, které snese méně: bavlněná košile s příměsí elastanu se žehlí jako elastan, ne jako bavlna. Kde štítek chybí, začala bych na jedné tečce a zkusila žehličku na vnitřním švu, protože poškození teplem se u syntetiky nedá vrátit.

Len a bavlna: vysoká teplota a vlhkost

Bavlna a len jsou celulózová vlákna, která teplo snášejí dobře, ale suchá se rovnají neochotně. Záhyb povolí teprve tehdy, když je vlákno vlhké a horké zároveň. Proto se tyto látky žehlí mírně vlhké, ideálně sundané ze sušáku těsně před doschnutím nebo vyndané ze sušičky při stupni určeném k žehlení; jak na to, rozvádím v článku o sušení prádla bez pomačkání. Přeschlé kusy pokropte rozprašovačem, srolujte a nechte čtvrt hodiny odležet, vlhkost se rozloží rovnoměrně.

Len potřebuje nejvíc páry a nejvíc trpělivosti. Považuji za zbytečné chtít po něm dokonale hladký povrch – jemné pomačkání k lnu patří a vrátí se po prvním posazení. U bavlněných košil postupujte od malých dílů k velkým: límec, manžety, rukávy, sedlo a nakonec přední a zadní díl, aby se už hotové části znovu nepomačkaly.

Syntetika, hedvábí a vlna snesou méně

Syntetická vlákna jsou termoplastická, při překročení teploty měknou a taví se. Projeví se to nejdřív lesklou, ztvrdlou plochou, v horším případě dírou a nánosem na žehlicí desce. Polyester obvykle snese dvě tečky, akryl a polyamid jen jednu. Žehlete rychlými tahy bez zastavení a bez tlaku.

Hedvábí žehlete naruby na nižší teplotu a bez kropení, kapky vody na něm mohou po zaschnutí zanechat mapy. Vlna se nežehlí klouzáním, ale přikládáním: žehličku položte přes vlhké plátno, nadzvedněte a posuňte. Tahem by se úplet vytáhl a povrch zploštil.

Odkud se bere lesk na tmavých látkách

Lesk není spálenina. Vzniká tím, že horká a přitlačená žehlicí plocha zploští povrch vláken, který pak odráží světlo jako zrcadlo. Na černých kalhotách, tmavých sakách, vlně a syntetických směsích je to vidět nejvíc, hlavně na švech, kapsách a puku, kde je látka ve více vrstvách a tlak je největší.

Ochrana je dvojí. Žehlení naruby přenese případný lesk na stranu, která není vidět. Tam, kde to nejde, položte mezi žehličku a oděv plátno, tedy kus čisté bílé bavlněné látky bez potisku, například starý kapesník nebo utěrku. Podle mě je plátno nejlevnější pomůcka, která v domácnosti zachrání nejvíc tmavých kalhot, a přesto ho používá málokdo. Naruby žehlete také potisky, výšivky a manšestr, u něhož se přímým tlakem zalehne vlas.

Opatrnost se vyplatí i u triček, která už mají v podpaží ztvrdlá nebo zažloutlá místa. Teplo žehličky takové stopy v látce ještě upevní, proto je odstraňte před žehlením, jak popisuje návod na skvrny od deodorantu na tričku.

Kdy pomůže pára a kdy stačí napařovač

Pára uvolňuje vlákna rychleji než suché teplo, proto s ní bavlna a len jdou výrazně snáz. Funguje ale až od vyšších teplot. Na jedné tečce žehlicí plocha vodu nestihne odpařit a z otvorů kapou kapky, které na jemných látkách dělají skvrny. Jakou vodu do nádržky lít, se liší podle typu žehličky a určuje to návod výrobce.

Ruční nebo stojanový napařovač se oděvu žehlicí plochou nedotýká, takže lesk nevytvoří. Hodí se na visící kusy z viskózy, polyesteru a vlny, na saka, šaty s řasením a na osvěžení oblečení mezi praními. Ostrý puk na kalhotách ani hladký límec bavlněné košile ale neudělá, k tomu je potřeba tlak a pevná podložka. Sama bych ho brala jako doplněk k žehličce, ne jako náhradu.

Méně žehlení začíná už u pračky, tedy u otáček a včasného vyndání, o čemž píšu v přehledu, jak prát prádlo od třídění po sušení. Než příště zapnete žehličku, roztřiďte si hromadu podle teček na štítcích a připravte si plátno. Začněte kusy s jednou tečkou a teplotu jen zvyšujte.

Zdroje

• Symboly ošetřování textilií – žehlení, GINETEX – Mezinárodní sdružení pro označování textilií
• ČSN EN ISO 3758 Textilie – Symboly pro ošetřování, Česká agentura pro standardizaci
• Návody k obsluze napařovacích žehliček a napařovačů oděvů, výrobci domácích spotřebičů
• Studijní materiály k textilním vláknům a jejich tepelným vlastnostem, Technická univerzita v Liberci, Fakulta textilní
• Doporučení k žehlení a napařování vlněných oděvů, The Woolmark Company