Praní prádla od třídění po sušení bez zbytečných chyb

Praní prádla se povede tehdy, když se sejdou čtyři věci: dobře roztříděná várka, buben naplněný tak akorát, teplota podle štítku a dávka pracího prostředku odpovídající tvrdosti vody a zašpinění. Páté pravidlo je nejjednodušší a nejčastěji se porušuje – prádlo vyndat hned po doprání. Většina zašedlých ručníků, obarvených triček a pomačkaných košil vzniká v některém z těchto kroků, ne kvůli pračce.

Třídění podle barvy, materiálu a míry zašpinění

Barva je první síto. Bílé prádlo patří zvlášť, protože i světlé pastelové kusy mu časem dodají šedý nebo nažloutlý nádech. Tmavé a syté barvy tvoří druhou skupinu, světlé barevné třetí. Nové tmavé džíny, ručníky a cokoli sytě červeného pouští barvu hlavně při prvních praních, takže je na začátku perte samostatně nebo jen s podobně tmavými kusy.

Druhé síto je materiál. Bavlněné ručníky a povlečení snesou vyšší teplotu, silné odstřeďování i dlouhý cyklus, kdežto syntetické halenky nebo sportovní trička se při stejném zacházení pomačkají a rychleji ztrácejí tvar. Vadí i samotné tření: hrubý froté ručník v jedné várce s jemným úpletem ho odírá a podporuje žmolkování. Zipy proto zapínejte, kusy s potiskem obracejte naruby a podprsenky i punčochy dávejte do pracího sáčku.

Třetí kritérium se přehlíží nejvíc. Utěrky, pracovní oblečení a hodně zašpiněné dětské věci nepatří k tričku nošenému jedno odpoledne, protože každá z těch skupin potřebuje jinou teplotu a jinou dávku prostředku. Za sebe bych raději prala dvě menší várky než jednu smíchanou – u společné várky se vždy rozhoduje podle nejchoulostivějšího kusu a ty špinavější pak nejsou doprané.

Kolik prádla do bubnu skutečně patří

Údaj o kapacitě na pračce platí pro suchou bavlnu a pro bavlněný program. U něj lze buben naplnit volně až nahoru, pokud nad prádlem zůstane místo zhruba na šířku dlaně. U syntetiky počítejte přibližně s polovinou bubnu, u jemného prádla a vlny ještě s méně; přesné hmotnosti pro jednotlivé programy uvádí tabulka v návodu.

Přeplněný buben pere špatně z prostého důvodu: prádlo se v něm nepřevrací, voda s prostředkem se nedostane dovnitř stlačené hroudy a máchání nevyplaví zbytky. Opačný extrém, tedy pár kusů v jinak prázdném bubnu, zbytečně spotřebuje vodu a energii a při odstřeďování se pračka hůř vyvažuje. Považuji náplň bubnu za podceňovanější věc než výběr prostředku, protože ji nic dalšího v cyklu nedokáže napravit.

Teplota a program podle štítku na oděvu

Číslo v symbolu vaničky je nejvyšší povolená teplota, ne doporučení. Prádlo se štítkem 60 °C můžete klidně prát na 40 °C, obráceně to nejde. Jedna čárka pod vaničkou znamená šetrnější zacházení s menším mechanickým působením, dvě čárky velmi šetrné, ruka ve vaničce ruční praní. Přeškrtnutá vanička říká, že kus do vody nepatří vůbec.

Pro běžně nošené barevné oblečení obvykle stačí 30 až 40 °C. Ručníky, povlečení a utěrky perte tak, jak dovoluje štítek, tedy zpravidla na 60 °C. Podle čárek pod vaničkou se pak volí samotný cyklus – čím víc čárek, tím jemnější pohyb bubnu a nižší otáčky. Čím se od sebe liší bavlna, syntetika, eco a rychlý program, rozebírám samostatně, protože názvy na ovladači napoví jen část.

Dávkování podle tvrdosti vody a zašpinění

Správná dávka má tři proměnné: tvrdost vody, míru zašpinění a množství prádla. Tvrdost vody v místě bydliště zveřejňuje dodavatel vody, obvykle na svém webu, a tabulka na obalu prostředku s ní přímo počítá. V tvrdé vodě je potřeba dávka vyšší, v měkké naopak stačí ta nejnižší.

Častější chybou je předávkování. Přebytečný prostředek se nevymáchá, prádlo je po uschnutí tuhé, na tmavých kusech zůstávají světlé šmouhy a zbytky se usazují i v zásuvce a na těsnění dvířek. Podle mě je rozumné začít na spodní hranici doporučení pro svou tvrdost vody a přidat až tehdy, když prádlo není čisté. Kdy sáhnout po sypkém prostředku a kdy po tekutém, vysvětluje článek o tom, jak se liší prací prášek, gel a kapsle.

Aviváž není povinná. U ručníků snižuje savost a u funkčního sportovního oblečení ji výrobci na štítcích často přímo vylučují.

Co udělat hned po skončení cyklu

Mokré prádlo ponechané v bubnu se mačká vlastní vahou a po několika hodinách začne zatuchle páchnout, takže je nutné ho přeprat. Sama bych pračku pouštěla jen tehdy, když vím, že u ní budu na konci cyklu, případně bych využila odložený start, který má dnes většina spotřebičů.

Každý kus po vyjmutí vytřepejte a srovnejte švy, ubude tím práce se žehličkou. Podrobný postup, včetně toho, co smí do bubnové sušičky, najdete v textu věnovaném tomu, jak sušit prádlo na sušáku i v sušičce. Na něj navazuje žehlení podle typu látky, které jde nejlépe, dokud je prádlo ještě trochu vlhké.

Pračce nechte po praní pootevřená dvířka i zásuvku na prostředek, aby vnitřek vyschl. Jako první krok radím jednu drobnost: zjistěte si tvrdost vody a napište si ji fixou na krabici nebo láhev pracího prostředku. Dávkovat pak budete podle tabulky, ne od oka.

Zdroje

• Symboly ošetřování textilií a jejich význam, GINETEX – Mezinárodní sdružení pro označování textilií
• ČSN EN ISO 3758 Textilie – Symboly pro ošetřování, Česká agentura pro standardizaci
• Doporučení pro dávkování pracích prostředků a udržitelné praní, A.I.S.E. – Mezinárodní asociace pro mýdla, detergenty a čisticí prostředky
• Návody k obsluze automatických praček – tabulky programů a náplní, výrobci domácích spotřebičů
• Energetický štítek EU pro pračky pro domácnost, Evropská komise