Úklid domácnosti rozdělený tak, aby nezabral celý den

Úklid domácnosti přestane zabírat celou sobotu ve chvíli, kdy ho rozdělíte do bloků po dvaceti až třiceti minutách a každému dni přidělíte jednu zónu bytu. Práce tím nezmizí, ale nikdy se jí nenastřádá tolik, aby se do ní nechtělo. Druhá polovina úspory je v pořadí: shora dolů a od čistého ke špinavému, aby se nic nedělalo dvakrát.

Tři rytmy místo jednoho velkého úklidu

Ne všechno se špiní stejně rychle, a proto nedává smysl uklízet všechno najednou. Do denního rytmu patří nádobí, utření linky a varné desky, vrácení věcí na místo a setření umyvadla. Dohromady je to pár minut, pokud se to nenechá do druhého dne.

Jednou týdně přichází na řadu vysávání, vytírání, koupelna, toaleta, prach na volných plochách a výměna ložního prádla. Jednou za měsíc lednice, mikrovlnná trouba, odpadkový koš zevnitř a filtry digestoře. Do sezónního rytmu, tedy zhruba dvakrát až čtyřikrát do roka, spadají okna, trouba, odvápnění spotřebičů, praní závěsů a místa za nábytkem.

Za sebe bych začala právě tímhle roztříděním na papíře, protože teprve když jsou úkoly rozepsané podle frekvence, je vidět, že týdenní část se do pěti krátkých bloků vejde bez potíží.

Jak rozdělit byt do zón a dnů

Zóna je část bytu, kterou zvládnete jedním blokem a s jednou sadou pomůcek. V běžném bytě vycházejí čtyři až pět: koupelna s toaletou, kuchyň, obývací pokoj, ložnice a předsíň s chodbou. Menší místnosti se dají spojit, velký obývací pokoj s jídelním koutem naopak rozdělit.

Rozvrh pak může vypadat tak, že pondělí patří koupelně, úterý ložnici včetně převlečení postele, středa obývacímu pokoji, čtvrtek kuchyni a pátek podlahám v celém bytě. Víkend zůstává volný, nebo se na něj jednou za čas přesune jeden sezónní úkol.

Podlahy považuji za rozumné vyčlenit jako samostatný blok, protože vysavač a mop se vytahují jednou a projdou celý byt naráz, místo aby se chystaly pětkrát týdně. Výhodou pevného rozvrhu je i to, že odpadá rozhodování, čím dnes začít. Když jeden den vypadne, zóna prostě počká na příští týden a nic dalšího se neposouvá.

Pořadí práce uvnitř jednoho bloku

První pravidlo je shora dolů. Prach setřený z polic a horních hran skříní padá na nižší plochy a nakonec na podlahu, takže podlaha přichází na řadu jako poslední. O tom, kde všude se usazuje a jak ho hadříkem skutečně zachytit, píšu v článku o tom, kde se v bytě drží prach.

Druhé pravidlo je od čistého ke špinavému. V koupelně to znamená zrcadlo, umyvadlo, vana nebo sprchový kout a toaleta až na konec, v kuchyni horní skříňky, pracovní deska, varná deska a dřez. Hadřík tak nepřenáší nečistotu na plochy, které byly skoro čisté.

Třetí pravidlo se týká času působení. Přípravek na vodní kámen nebo na připáleniny nanesený na začátku bloku udělá za deset minut většinu práce za vás, zatímco okamžité drhnutí stojí sílu a povrchům neprospívá. Doporučila bych proto každý blok začít nástřikem toho nejšpinavějšího místa a teprve potom se pustit do zbytku.

Uklizeno a čisto jsou dvě různé práce

Místnost s věcmi rozloženými po židlích a na komodě působí zanedbaně, i když je vytřená. Rovnání věcí je přitom rychlejší než čištění a zkracuje ho, protože se před utíráním nemusí nic přenášet. Podle mě má deset minut večerního rovnání větší cenu než půlhodina drhnutí navíc, protože právě odklizené plochy rozhodují o tom, jak dlouho potrvá každý další blok.

Funguje to jen tam, kde mají věci své místo. Nejvíc je to znát v kuchyni: když se nádobí a zásoby ukládají podle toho, kde se s nimi pracuje, úklid po vaření se zkrátí na utření ploch. Jak takové uspořádání navrhnout, popisuje článek o organizaci kuchyňských skříněk podle zón.

Koupelna a kuchyň si žádají prevenci

Koupelna je zóna, kde se práce vrací nejrychleji, protože se v ní každý den sráží vlhkost. Půl minuty se stěrkou po sprchování ušetří velkou část týdenního čištění a rozhoduje o tom, jestli se objeví plíseň ve spárách a v silikonu.

V kuchyni platí totéž o mastnotě. Čerstvá kapka tuku na desce nebo na dvířkách jde setřít vlhkým hadříkem, týden stará už potřebuje odmašťovač a čas. Denní utření linky proto není pedanterie, ale nejlevnější způsob, jak si zkrátit čtvrteční blok.

Pomůcky po ruce a málo přípravků

Každá cesta pro hadr do jiné místnosti blok prodlužuje. Osvědčuje se mít v koupelně i v kuchyni vlastní hadřík a přípravek, který se tam používá, a zbytek nosit v jednom kbelíku nebo košíku. Barevně odlišené hadříky pro toaletu, koupelnu a kuchyň navíc zajistí, že se nepletou.

Přípravků přitom stačí překvapivě málo. Čtyři typy pokryjí celý byt a přehledná police znamená, že se nic nehledá; podrobně to rozebírám u otázky, kolik domácí chemie je opravdu potřeba.

Když se mě někdo ptá, čím začít, radím nezavádět celý rozvrh najednou. Vyberte si na příští týden jedinou zónu, nastavte si na telefonu dvacet pět minut a jděte v ní shora dolů. Podle toho, kolik jste stihla, upravte velikost ostatních zón, a teprve potom jim přidělte dny.

Zdroje

• ČSN EN 13549 Úklidové služby – Základní požadavky a doporučení pro systémy měření kvality, Česká agentura pro standardizaci
• Česká asociace úklidu a čištění, odborné materiály k technologickým postupům úklidu
• A.I.S.E. (Mezinárodní asociace pro mýdla, detergenty a čisticí prostředky), doporučení k používání čisticích prostředků v domácnosti
• Návody k použití podlahových vysavačů a parních mopů, dokumentace výrobců domácích spotřebičů