Poplatek televize a rozhlas: Platit, nebo neplatit?

Výše poplatku v roce 2025

V roce 2025 zůstává výše televizního a rozhlasového poplatku, neboli poplatku za využívání veřejnoprávních médií, beze změny. Tento poplatek, který nám umožňuje užívat si pestrou škálu programů a vysílání České televize a Českého rozhlasu, činí 135 Kč měsíčně pro domácnosti a 45 Kč pro osoby samostatně evidované. Díky tomuto příspěvku máme přístup k objektivním informacím, kvalitnímu zpravodajství, poutavému vzdělávacímu obsahu i strhující zábavě. Veřejnoprávní média hrají klíčovou roli v rozvoji kultury a vzdělanosti, a to napříč generacemi. Podporují lokální tvorbu, mapují důležitá společenská témata a přinášejí nám příběhy, které nás spojují.

Kdo musí poplatek platit

Poplatek za televizi a rozhlas, neboli za využívání veřejnoprávních médií, je investicí do kvalitního a nezávislého zpravodajství, poutavé zábavy a rozmanitých vzdělávacích pořadů. Tento poplatek umožňuje, abychom se my všichni mohli těšit z programů, které nás baví, informují a rozvíjí. Díky němu vznikají kvalitní dokumenty, sledujeme sportovní přenosy a posloucháme rozhlasové hry. Poplatek platí každá domácnost, která vlastní televizní nebo rozhlasový přijímač. Jeho výše je stanovena zákonem a je dostupná pro každého. Investice do veřejnoprávních médií se nám všem vrací v podobě objektivních informací, podpory kultury a vzdělávání.

Osoby osvobozené od poplatku

Od poplatku za televizní a rozhlasové vysílání, který je důležitým zdrojem financování pro kvalitní veřejnoprávní média, je osvobozena i řada našich spoluobčanů. Tato výjimka se týká například osob s těžkým zdravotním postižením, seniorů pobírajících starobní důchod a osob s nízkými příjmy. Díky tomuto vstřícnému kroku mají i tyto skupiny obyvatel možnost sledovat objektivní zpravodajství, vzdělávací pořady a kvalitní kulturní obsah bez ohledu na svou finanční situaci. Veřejnoprávní média tak i nadále plní svou nezastupitelnou roli ve společnosti a zpřístupňují informace a zábavu všem. Přístup k objektivním informacím a kulturnímu bohatství je důležitý pro všechny a tato výjimka z placení televizního a rozhlasového poplatku je toho skvělým příkladem.

Přihlášení a odhlášení poplatku

Zaplatit poplatek za televizi a rozhlas, neboli za využívání veřejnoprávních médií, je vlastně investicí do sebe a do celé společnosti. Díky němu se podílíme na něčem větším – na financování médií, která nám přinášejí objektivní informace, kvalitní zábavu a rozšiřují nám obzory. Představte si ten pocit, když sledujete strhující dokument o přírodě, posloucháte poutavý rozhlasový pořad nebo se dozvídáte novinky z domova i ze světa, aniž by vás rušila reklama. To vše a mnohem více nám veřejnoprávní média zprostředkovávají. A co je skvělé? Přístup k nim má každý bez rozdílu. Stačí si včas splnit svou povinnost a přihlásit se k poplatku. Nejde přitom o žádné závratné částky. V porovnání s jinými výdaji je to jen malá investice s velkým dopadem.

Důsledky neplacení poplatku

Neplacení televizního a rozhlasového poplatku, tedy poplatku za využívání veřejnoprávních médií, může mít jisté důsledky. Je důležité si uvědomit, že tyto poplatky slouží k financování důležité služby, kterou veřejnoprávní média poskytují. Díky nim si můžeme užívat objektivní zpravodajství, kvalitní dokumenty, vzdělávací pořady pro děti i dospělé a mnoho dalšího. Tím, že poplatek platíme, aktivně přispíváme k rozvoji kultury a informovanosti v naší společnosti. Podporujeme tak důležitou součást demokratické společnosti, která je nezávislá na komerčních zájmech a slouží všem občanům. Investice do veřejnoprávních médií se nám vrací v podobě kvalitních programů a důvěryhodných informací. Můžeme být hrdí na to, že se podílíme na něčem tak smysluplném a prospěšném pro celou společnost.

Poplatek za veřejnoprávní média je jako předplatné na kyslík – možná ho nepovažujete za nezbytný, dokud vám ho někdo nezačne účtovat.

Radovan Dvořák

Výhody financování ČT a ČRo

Poplatek za televizi a rozhlas, neboli poplatek za využívání veřejnoprávních médií, je investicí do kvalitního a nezávislého zpravodajství, poutavé tvorby pro všechny generace a podpory české kultury. Díky tomuto poplatku si můžeme užívat širokou škálu programů České televize a Českého rozhlasu, a to bez reklamních přestávek, které by narušovaly divácký zážitek. Financování z poplatků dává ČT a ČRo nezávislost na politicích a komerčních subjektech, což jim umožňuje přinášet objektivní a nestranné informace. Zároveň jim to umožňuje investovat do náročných projektů, jako jsou dokumentární filmy, edukativní pořady pro děti a mládež, nebo přímé přenosy sportovních a kulturních událostí. Můžeme zmínit například úspěšné seriály České televize, které si získaly oblibu i v zahraničí, nebo oceňované dokumentární filmy, které otevírají důležitá společenská témata. Poplatek tak přispívá k rozvoji audiovizuální tvorby a posiluje kulturní identitu naší země.

Kritika koncesionářských poplatků

Ačkoliv se na koncesionářské poplatky za televizi a rozhlas můžeme dívat jako na další výdaj v rozpočtu, je důležité si uvědomit, že se jedná o investici do kvalitní, nezávislé a objektivní žurnalistiky a tvorby. Tyto poplatky umožňují veřejnoprávním médiím, jako je Česká televize a Český rozhlas, fungovat bez závislosti na reklamě a politických tlacích. Díky tomu mohou přinášet široké spektrum programů, od zpravodajství a dokumentů až po vzdělávací pořady a zábavu pro celou rodinu. Investice do veřejnoprávních médií se nám vrací v podobě důvěryhodných informací, podpory kultury a vzdělávání. Příkladem může být například úspěch České televize v oblasti dokumentární tvorby, která získává ocenění na mezinárodních festivalech a přibližuje důležitá témata široké veřejnosti. Podpora veřejnoprávních médií je tak investicí do informované a kulturní společnosti.

Alternativní modely financování

V dnešní době se stále častěji diskutuje o alternativních modelech financování veřejnoprávních médií, které by mohly být spravedlivější a transparentnější než stávající systém koncesionářských poplatků. Jednou z možností je zavedení tzv. "mediálního paušálu", tedy pevně stanovené částky hrazené z daní, která by pokryla náklady na provoz televize a rozhlasu. Tento model by zjednodušil administrativu a zajistil stabilní financování, nezávislé na počtu domácností s televizními přijímači.

Jinou variantou je zavedení dobrovolných příspěvků od občanů, kteří si přejí podporovat veřejnoprávní média. Inspirací nám mohou být skandinávské země, kde se tento systém osvědčil a veřejnoprávní média se těší vysoké důvěře a sledovanosti. Důležité je zdůraznit, že cílem není média privatizovat, ale naopak posílit jejich nezávislost a umožnit jim plnit jejich důležitou roli ve společnosti – informovat, vzdělávat a bavit.

Budoucnost koncesionářských poplatků

V éře digitálních platforem a streamovacích služeb čelí i tradiční média, jako je televize a rozhlas, novým výzvám. Otázka budoucnosti koncesionářských poplatků, tedy poplatků za využívání veřejnoprávních médií, je proto aktuálnější než kdy dříve. I když se může zdát, že se nacházíme na rozcestí, optimistický pohled na věc nám odhalí spíše šanci než hrozbu. Veřejnoprávní média hrají v demokratické společnosti nezastupitelnou roli, poskytují objektivní informace, rozvíjejí kulturu a podporují vzdělávání. Koncesionářské poplatky jim dávají nezávislost na politických a komerčních tlacích, což je v dnešní době zahlcené dezinformacemi a cílenou reklamou nedocenitelné.

Příklady ze zahraničí ukazují, že modernizace systému výběru poplatků a transparentní komunikace s veřejností o tom, jak jsou finance využity, mohou vést k posílení důvěry a podpory. Investice do inovativních formátů a online platforem pak dokáží oslovit i mladší generace. Budoucnost koncesionářských poplatků tak nespočívá v jejich zrušení, ale v jejich transformaci do podoby, která bude odpovídat moderní době a potřebám diváků a posluchačů.